Co vás zajímá

Ideálem by asi bylo kolem 6.-8. týdne těhotenství, tj. cca 2 týdny po vynechání menses.

Dříve bylo zvykem, aby chodily dívky na gynekologickou kontrolu ještě před dovršením 15 roku. Nyní bych považoval za vhodnější, kdyby dívky přišly na gynekologickou kontrolu tehdy, když potřebují. Je pravda , že by bylo vhodné, kdyby děvče ve věku do 16 let přišlo v doprovodu, nejlépe matky. Nejčastěji dívky přicházejí s výtokem, někdy jen pocitem dyskomfortu v oblasti genitálu, bolestmi v oblasti podbřišku či vynechání menses. Vynechání menses může být jak primární ( to je nepříchod menses do 15. roku), tak sekundární, tj. žena již menses měla a nyní se pravidelné krvácení nedostavilo.

Jak kdy a jak kde. V naší poradně je obvykle zvykem, že si žena odkládá oděv, tedy obvykle kalhoty, punčocháče a spodní prádlo (respektive to, co by vadilo při gynekologickém vyšetření) v kabince a teprve pak přichází do ordinace. Tady by sukně byla vhodná, nebo dlouhé triko, šaty? Mojí představou je, vzhledem k počtu pacientek procházejícíh ambulancí, se od okolního prostředí pokud možno izolovat, i proto se u nás nikdo ani nezouvá a ani nepřezouvá. . V poradně již nějakou dobu nabízíme použití jednorázových nástrojů, u vyšetřovacích zrcadel se to stalo běžnou praxí a kovová již ani nemáme.

Zatím se platí poplatek za vyšetření, dá se předpokládat, že se změnou vlády dojde časem k zrušení poplatku. Dále pak použití jednorázových pomůcek a eventuálně výkonů, které nejsou hrazené ze zdravotního pojištění.

U většiny nyní dostupných antikoncepcí je třeba si vzít zapomenutou tabletu co nejdříve. Při pauze větší než 12 hodin od termínu obvyklého braní, je třeba vzít stejně co nejdříve ale následujících 7 dnů nevěřit této antikoncepční metodě! U některých preparátů je uváděná doba

Na tohle asi není universální odpověď, záleží to na osobní odvaze. Já osobně bych raději preferoval prevenci, tedy občasnou „údržbu prostředí“ preparáty dostupnými v Lékárně ( Vagilact, Fermalac, Rosalgyn, Aflovag, Clogin……) a léčbu, respektive řešení obtíží pak nechat na vyšetření v ambulanci. U pacientek stále přetrvává názor, že „kultivace“ z pochvy řekne všechno a jak pak léčit, ale snazší a jednodužší vyšetření pH prostředí pochvy, vzhled a mikrobní obraz poševní řeknou většinou i co je příčinou obtíží.

Ještě by k té otázce patřilo přidat věk a váhu a ještě anamnestická data týkající se blízkých příbuzných. Mladá mírná kuřačka by mohla brát i více méně běžné antikoncepční preparáty. Ovšem kuřačka sice mladá ale lehce „prostorově výraznější“ ( BMI větší než 30) již naráží na problém vyššího rizika tromboembolií, pak by asi byla vhodnější nitroděložní , tedy tělísko Mirena či Jeydess s gestageny, nebo jen normální nehormonální tělísko a příměsí mědi, stříbra, zlata, propolis? Nebo pak injekční čistě gestagenní antikoncepce aplikovaná 1x za 3 měsíce Sayna či DepoProvera. Ve spojení s věkem i možnost sterilizace.

Je nasnadě i výběr metody. Tableta každý den? , kombinovaná ( tj. směs estrogenu a gestagenu , mono, bi a trifázická nyní už přes 100 jmen tablet!) nebo jen gestagenní antikoncepce ( třeba pro kojící matky) . Pro zapomětlivky antikoncepce aplikovaná 1x týdně- náplasti EVRA, nebo 1x měsíčně – vaginální kroužek NuvaRing či injekční 1x za 3 měsíce Sayna , DepoProvera. Nebo nitroděložní tělíska „normální“ , která můžou mít příměs mědi, stříbra, zlata, propolisu, dnes už vyráběná několika firmami. Tělíska „gestagenní“ Mirena a Jeydess od fi Bayer. V každém případě je třeba s konkrétní pacientkou probrat výhody a představy a i možnosti (finanční a zdravotní! ) o té, které antikoncepční metodě. Zatím neexistuje ideální universální antikoncepce!

V tisku a komerční televizi před nedávnem proběhla aktualita - zakázání jednoho typu antikoncepce ve Francii, která vyprovokovala vzestup obav i u mladých žen a zájem o vyšetřování rizika genetické zátěže na zvýšená rizika tromboz. Riziko vzniku tromboz při hormonální antikoncepci ( v mládí) a hormonální substituci ( ve věku kolem přechodovém) není žádnou novinkou. Pro posouzení rizika je nutná konzultace s předepisujícím lékařem, domluva o rizikových faktorech a rodinné anamnese. Málo žen ví, že riziko vzniku žilních tromboz a embolií plic je zvýšeno i v graviditě ( riziko/10 000žen/ rok ) na 8. Při hormonální antikoncepci na 4. Vyšetřování genetické zátěže , trombofilních stavů, by bylo vhodné podstupovat u rizikových pacientek:

• v rodině se vyskytla žilní tromboza, tromboembolie a nebo arteriální trombóza před 50. rokem věku
• u přímých příbuzných je známa a laboratorně prokázána nějaké klinicky významná forma trombofilie
• riziková pacientka s opakovanými spontáními potraty a nebo předčasnými porody

Vždy je vhodné možnosti antikoncepční metody nechat na diskusi s gynekologem a rozhodnout se sama až poté!